-
Continue reading →: Život mimo civilizaci: aplikace, kocour a paranoiaLidé mají na náš životní styl a bydlení na konci světa, kde nenajdete ani elektrický sloup, různé názory. A víte co? Je nám to úplně šumák. Jedni si myslí, že jsme romantici, druzí nás považují za blázny a někteří, kteří si to zřejmě pletou s maringotkou, jsou přesvědčení, že žijeme…
-
Continue reading →: Nedělníček pana Maxmiliána (40)O úplňku, Mordoru a výhodách nedostupnosti Moji poddaní, další týden se uzavřel a já vám opět podávám hlášení ze svého panství. Počasí se definitivně rozhodlo přejít do režimu Mordor. Cesty zmizely, obzor se ztratil a jakýkoli pokus o přiblížení k sídlu považuji za značně ambiciózní. Osobně s tím nemám sebemenší…
-
Continue reading →: Lykanthropie v peřinách a sen o bílém koniPůvodně jsem chtěla psát o tom, že se mi splní další můj velký dětský sen. Jenže jsem úplně zapomněla na to, že tu máme první únorový úplněk a s ním spojenou insomnii a mou asi někde v hloubi duše zakopanou lykanthropii. Tím dětským snem, co mi má být splněn, jednou…
-
Continue reading →: Zapadlí, omrzlí a stále odhodlaníKonečně končí nejdelší měsíc v roce. Protože podle mého má leden minimálně šedesát dní. Anebo se čas v zimě prostě táhne o polovinu pomaleji. A letos snad ještě víc než obvykle. Chápu, že příroda nám potřebovala dát zatěžkávací zkoušku, aby zjistila, jestli naše odhodlání žít mimo civilizaci je dostatečné. Jen…
-
Continue reading →: Kolik řečí umíš, tolikrát jsi kocouremŘíká se, že kolik řečí člověk umí, tolikrát je člověkem. U nás doma se ale ukázalo, že tahle poučka platí spíš pro kocoury. A konkrétně pro jednoho zrzavého aristokrata jménem Maxmilián. Je až fascinující, kolik zvukových projevů dokáže jeden kocour ovládat. A ještě fascinující je, že je střídá podle nálady,…
-
Continue reading →: Domácí Wikipedie s občasným výpadkem signáluNěkdy mám pocit, že jsem se už narodila s lehkým chaosem v hlavě. Ne s tím dramatickým, co je vidět na první pohled, ale s takovým tím tichým, vnitřním. Světem, který je barevný, hlučný a plný myšlenek, které se odmítají seřadit do přehledných šuplíků. Později jsem se dozvěděla, že se…
-
Continue reading →: Dva za jednoho a jeden za sebeKdyž čekáte druhé dítě, míváte ty romantické představy. Jak se budou sourozenci milovat, jak ten starší bude mladšího učit samé krásné věci, jak bude všechno zalité sluncem a duhou. Hezká představa. Podobné představy jsem měla i ve chvíli, kdy jsme pořizovali Maxe. Říkala jsem si, že naše milovaná, poslušná holčička…
-
Continue reading →: Pedagogický experiment s myšíMax se rozhodl, že z Key udělá kočku.Ano, opravdu. Z border kolie, specialistky na pasení všeho, co se hýbe – a občas i toho, co se nehýbe – vychovat lovce. Z okna se dalo pozorovat, že nejde o žádný náhlý nápad, ale o promyšlený pedagogický proces. Pan učitel Max přinesl…
-
Continue reading →: Max a Key: tajný život tříděného odpaduŘíká se, že snad každé dítě chtělo být někdy v životě popelářem. Ne že bych je jako malá ráda nepozorovala z okna, ale moje sny mířily jinam. Nejdřív jsem chtěla být princeznou, pak vílou a nakonec spisovatelkou.Všechno se mi vlastně splnilo. Jsem manželova princezna, víla v kouzelné zahradě… a spisovatelkou…
-
Continue reading →: Nedělníček pana Maxmiliána (39)O mrazu, duchovi v koupelně, klouzání a jedné nevhodné autogramiádě Poddaní moji, tento týden byl zkouškou mé trpělivosti, důstojnosti a rovnováhy… přičemž upozorňuji, že já osobně jsem obstál ve všech disciplínách. Ostatní už méně. Začněme mrazem.Mráz se rozhodl, že na našem panství bude úřadovat bez konzultace se mnou. Přišel si,…









