Jak přežít v kouzelné zahradě

Máme za sebou Imbolc – keltský svátek, který u nás známe spíš jako Hromnice.

Podle keltské tradice na Imbolc (1.–2. února) stařena Cailleach (na ostrově Man známá jako Caillagh ny Groamagh) sbírá dřevo na oheň, aby si prodloužila zimu. Pokud je ten den hezké počasí, nasbírá dostatek otopu a zima potrvá déle. Pokud je ošklivo, dřevo nenasbírá a nechá přijít jaro.

Mimochodem – po této bohyni se jmenuje i naše Key. Volat na ni celým jménem by ale bylo dost kostrbaté, takže z ní prostě máme naši Key.

A pokud tahle legenda platí, pak je jaro už nejspíš za dveřmi. Protože jestli Cailleach neměla brusle, tak rozhodně nic nenasbírala.

A aby toho v tomhle tajemném čase nebylo málo, včera jsme ještě naháněli zloděje.
Tedy… nevíme koho. Dost možná už pod tím sněhem slyším růst trávu.

Když jsem večer venčila černobílou stíhačku, měla jsem najednou pocit, že u sousedů za plotem někdo chodí. Ozývaly se nezvyklé zvuky, z nebe se sypal mrznoucí déšť, a tak jsem se pomalu, opatrně a tiše vracela k domu.

Otevřela jsem dveře a úplně šeptem manželovi oznámila, že „vedle někdo je“.

Neváhal, vzal baterku a vyrazili jsme na obhlídku.
Díky sněhu jsme rychle zjistili, že kromě zvířecích stop nikde nic není. Ani u jedné z chat, se kterými sousedí naše kouzelná zahrada. Když jsme došli až na konec a kontrolovali sousední pozemky, ozvalo se zapískání a z dálky se na nás rozsvítila baterka.
Zapískala jsem taky.

Ozvalo se: „Heeej.“

V tu chvíli mi došlo, že naše zimní domobrana funguje dokonale. Celoročně tu totiž punkově bydlíme ve třech domech. Sousedovi dole u cesty jsme zřejmě posvítili do okna, a tak se vydal na průzkum taky.

Zakřičela jsem, že jsme to my, a pomalu, opatrně, mokří a zmrzlí jsme se šourali zpátky domů.

Jenže evidentně toho deště pořád nebylo dost.

Když se manžel šel sprchovat a byl už pěkně namydlený, přestala téct voda. Tak se otřel, znovu oblékl a vyrazil odstranit závadu. Opět nám zamrzlo čidlo.

Nakonec se nám podařilo osprchovat, uložit do postele…

A o půlnoci se z večerní obchůzky nevrátil pan Maxmilián, ale ledová socha.

Takže to vypadá, že nás čeká další pěkně kluzký den.