Jak přežít v kouzelné zahradě

Sláva, bahno a uražená důstojnost

Moji drazí obdivovatelé,

tento týden byl… řekněme náročný. Všichni kolem mě jásají, tleskají a já se dozvídám, že má kniha – ano, ta, kterou si má služebná poněkud nestydatě přivlastňuje – míří do světa. Prý se chystá autogramiáda. A teď se, prosím, posaďte: mě na ni nikdo ani nepozval. Já, hlavní hrdina. Urazit aristokrata takto okatě je přinejmenším odvážná strategie. Zapisuji si.

Zatímco se lidé radují, já řeším daleko zásadnější otázky existence. Například bahno.
Ano, bahno. S příchodem podzimu se ze mě stal pravidelný návštěvník zahrady v podobě bahenního démona. Každé ráno se vracím z inspekce převlečený za hastrmana a služebná mě u dveří vítá s ručníkem a výrazem člověka, který se definitivně smířil se svým osudem.

A aby toho nebylo málo, černobílá střela jménem Key mě po návratu vítá přímým útokem na čumák. Veřejně. Bez studu. Má důstojnost se sice snaží držet, ale upřímně – někdy je to boj.

Shrňme si to: kniha prý vyjde, lidé tleskají, já pách­nu mokrým listím a vypadám jako chlupatý mop.

Rovnováha vesmíru je zachována.

S úctou a trochou bahna

Váš Maxmilián

zrzavý aristokrat, vládce kouzelné zahrady a oběť podzimního počasí
🐾🐾